Czech version of the IST statement on Tunisia

Stanovisko IST k Tuniské revoluci

Význam vítězství tuniských mas není omezen jen na úspěšné svržení 23 let dlouhé diktatury Ben Aliho. Tuniská revoluce odmítla argument, který šířili mnozí pravicoví intelektuálové posledních několik desetiletí, že arabské masy nejsou schopny dosáhnout revoluční změny, a že doba revolucí skončila.

Obrovský lidový hněv, který zachvátil Tunisko, znovu potvrdil, že masy tvoří své dějiny a že třídní boj v arabském světě stále existuje. Tuniská revoluce také zasadila těžkou ránu řetězci aliancí dominovanému Spojenými státy, ale organizovanému také menšími mocnostmi jako Francie a Británie, který udržuje Střední Východ a Severní Afriku v područí západního imperialismu a umožňuje Izraeli beztrestně utlačovat Palestince.

Revoluce svrhla režim s blízkými vazbami na Izrael, které si západní vlády a Světová banka nemohly vynachválit za loajální provádění neoliberálních „reforem“. Tuniské masy vyděsily arabské vládnoucí třídy. Jeden arabský stát za druhým narychlo přijímal materiální ústupky, aby se vyhnuly jakékoli eskalaci lidového hněvu namířeného proti nim a zabránit v šíření revoluce.

V Egyptě, Alžíru, Jemenu, Libanonu, Jordánsku a mnoha dalších arabských zemích lid začíná zpochybňovat realitu těchto zemí stále jasněji. Protesty na podporu tuniského lidu v ulicích vyzývaly také k pádu arabských vládců a režimů. Revoluce už nadále není jen teoretickým konceptem, který známe z učebnic dějepisu. Stala se díky síle a odhodlání tuniských mas možnou a dosažitelnou budoucnosti. Je zjevný dopad masových demonstrací, které zachvátily Egypt a ohrožují Mubarakovu diktaturu.

Mnoho lidí se snažilo vykreslovat Tuniskou revoluci, jako by se jednalo o jednu z tzv. barevných revolucí, které posílily moc západu, nebo vykreslovat jako striktně omezené na občanské a osobní svobody. Zapomínají, že jiskra, která zažehla povstání vyšla od těch, kteří nemohli najít práci, vyšla od těch, kteří pracovali dnem i nocí, ale nemohl si vydělat dost, aby nakrmil sebe a svou rodinu. A navíc se pokoušeli zakrýt fakt, že hlavním sloganem revoluce bylo „chléb, vzdělání, svobodu“.

Tedy, bitva v Tunisku neskončila, ale právě započala. Starý Ben Aliho režim stále funguje a stále se snaží konsolidovat kontrolu nad státem, spoléhá se na relativně nedotčenou policii a na „oficiální opozici“, která pomáhala poslední desetiletí legitimizovat Ben Aliho utlačovatelský režim, a nyní se snaží zmanipulovat hněv lidu tak, aby získala moc.

Nyní se stará garda režimu spolu s touto „oficiální opozicí“ snaží propagovat myšlenku, že povstání bylo zcela spontánní. To naprosto přehlíží roli, jakou sehrály odbory, radikální levice a další progresivní skupiny v posílení nezlomnosti a v pobízení odporu mas proti Ben Aliho režimu.

Ale tuniské masy zvládly rychle odpovědět na tyto pokusy tím, že zorganizovaly více demonstrací a protestů, které požadovaly rozpuštění vládnoucí strany. Napříč zemí se zorganizovaly lidové výbory, které mají chránit čtvrti před státní milicí a zabránit Ben Aliho stoupencům ve vytváření ovzduší teroru.

Proto věříme, že je zásadní, aby revoluční levice po celém světě vyjádřila solidaritu s Tuniskou revolucí, protože boj se zbytky starého režimu pokračuje. Vyzýváme tuniské masy, aby se nespokojily s ničím menším, než s naprostou přeměnou své země a naprostým rozchodem se starým režimem, a aby odmítly přijmout sliby současné vlády a pokračovali v boji do té doby, než budou splněny všechny jejich požadavky.

Byly to masy, které svrhly tyrana a ukončili tak dějiny útlaku a vykořisťování, a měly by to být tyto masy, které převezmou moc a uspořádají společnost na základě svých potřeb a nikoli na základě potřeb a tužeb skupinky oportunistických politiků, kteří se nikdy neodvážili zpochybnit Ben Aliho a jeho politiku.

Ben Aliho stará garda může znovu vytvořit jen stejný systém, který se povstání rozhodlo porazit a zlikvidovat. Bude pokračovat ve vnucování takové politiky tuniskému lidu, která byla užívána ke kriminalizaci tuniských mas a jejich odloučení od jejich bratrů a sester a soudruhů v arabském světě. Především bude dále udržovat vazby na teroristický stát Izrael a bude převládat kontrola francouzského imperialismu nad kulturou a vzděláváním v Tunisku.

Zbytky Ben Aliho režimu se pokusí použít veškerou moc, kterou mají, aby porazily nebo izolovaly masové hnutí, které je v ulicích. Budou se spoléhat na mezinárodní podporu západních mocností a arabských režimů v oblasti, které budou pravděpodobně velmi ochotné pomoci tuniskému režimu obnovit pořádek ze strachu, že by se revoluční vlna mohla přelít i do jejich země.

Vyzýváme tedy odborářské vůdce, kteří zaujímali obrovskou roli v koordinaci povstání, revoluční a radikální levici a všechny progresivní skupiny v Tunisku, aby setrvávali na straně mas a pokračovaly v udržování a podpoře revoluční přeměny, která se odehrává, a získali maximální podporu probíhající bitvě za svobodu bez útlaku a vykořisťování.

Přeměna nebude vyžadovat jen dalekosáhlou čistku ve státním aparátu a zavedení co nejširší politické demokracie. Bude vyžadovat rozchod s kapitalismem, aby bylo možné radikálně realizovat ekonomický a sociální program ke zlepšení materiální situace tuniského lidu. Udržení takovéto revoluce bude vyžadovat aktivní solidaritu odborářů, socialistů a antikapitalistů nejen v regionu, ale po celém světě.

Ve jménu International Socialist Tendency se stavíme po bok tuniských mas a plně podporujeme jejich požadavky a jejich touhu pokračovat ve své heroické revoluci a rozdrtit své vykořisťovatele a utlačovatele. Dějiny nás učí, že taková budoucnost může nastat jedině skrze boj.

Koordinace International Socialist Tendency

Comments are closed.

-->